Mimiho příhody 6. Pes je jednou štěnětem...

Autor: Inka <inusanka(at)seznam.cz>, Téma: Mix, Vydáno dne: 25. 07. 2009

Pes je jednou štěnětem, člověk dvakrát dítětem… vzpomněla jsem si včera na slova tety Kateřiny. Tím pádem Mimi potvrzuje Bimbova slova že novofundland je černý člověk.

Náš miláček po prodělané operaci cysty pod krkem, která mu již zřejmě vadila, naprosto ožil a chová se jako malé miminko. Což tedy by nevadilo, pokud by k těm hrám, které hodlá provozovat, byl patřičně vybaven. Ale házejte si se slepým psem mičudou a co je důležitější – vysvětlete mu, že tohle již nejde.

Vrcholem jsou naše odpolední procházky, protože to musíme jít s tou mičudou a když fufňáme nějakou tu slečnu, tak ten hnusně oslintanej míček necháme někde ležet a pak ho hledáme a protože nic nevidíme tak k tomu pískáme jako debil a maminka ho musí najít, vzít do ruky ( brrrrr ) a narvat nám ho do huby, protože už zase nepíská, neb je uslintanej. Doma pochopitelně bez míčku ani ránu, ale zkuste škemrat párek s mičudou v hubě – jasně, že ji položíte, potom do ní kopnete a všichni lezou po zemi a hledají ji, protože zkuste si chvíli poslouchat kvílející Mimi.

Od zítřka za měsíc mu bude 11 let a já jsem strašně šťastná, že mu zdraví slouží a klidně mu tu mičudu najdu. Stačí mi, že vidím jak je spokojený. Možná jsem měla z té operace zbytečný strach a mohli jsme to mít za sebou už před třema rokama. Člověk nikdy neví, v takové situaci se zdá tak banální zákrok zbytečný. Banální v tom, že jsem si tu narkózu nechávala na operaci životně důležitého orgánu. Doufám, že mu ten jeho elán vydrží a ještě pár let spolu pobudeme.